Baví Vás pečení už od dětství? Vedl Vás k němu někdo?

Vždycky jsem se dívala, když maminka doma něco kuchtila a pekla. Občas jsem se jí dívala pod ruce, pomáhala jí, a tak mě začalo pečení bavit. Každý víkend jsme měli ke kávě něco sladkého, takže jsem měla příležitost pro rodinu něco vytvořit. Ráda jsem kouzlila až tak moc, že už ani nevím, jak to vlastně mohlo chutnat.

Jaké byly začátky? Byla jste rozený talent, nebo příklad rčení „Žádný učený z nebe nespadl“?

V prvním ročníku to byl celkem boj, jelikož jsem očekávala, že se hned postavím za stůl a budu sama vytvářet dorty a různé dezerty. Učili jsme se technologické postupy výroby těst a náplní, historii dezertů, ale já jsem chtěla hned zdobit dorty. Postupem času jsem však získala větší praxi a cukrařina mě začala stále více zajímat.

Nebála jste se postavit na vlastní nohy a otevřít si vlastní cukrárnu?

Podmínky nebyly úplně ideální, dlouho jsem projížděla okolí a zjišťovala, kde začít podnikat v cukrařině. Nakonec jsem se rozhodla, že si postavíme rodinnou cukrárnu na vlastním pozemku. A po 20 letech jsem si tímto splnila svůj velký sen. Samozřejmě jsem na to nebyla sama. Pomáhala mi celá rodina a dobří kamarádi, kterým budu celý život vděčná.

Vymýšlela jste si nějaké recepty sama?

Ano, některé druhy jsem vymyslela sama nebo s pomocí naších cukrářek, ale spoustu výrobků vytváříme dle klasických cukrářských technologických receptur. Pořád nás láká zkoušet něco nového a snažíme se jít s dobou i s různými trendy. Ale samozřejmě zůstáváme i u klasiky. Bez větrníků, indiánků a punčových řezů by to nešlo.

Čekala jste, že bude mít takový úspěch?

Nečekala, upřímně se nestačím divit. Moje představa byla taková, že si otevřu malou cukrárničku s posezením, napeču bábovku, pár věnečků, pár dalších druhů a budu si tady sama prodávat s pomocí dcery a mamky. Realita je ale jiná. Máme zde přibližně 20 „holek Madelek“ a objednávek máme tolik, že některé musíme z kapacitních důvodů s těžkým srdcem odmítat.

Zapojujete se jako majitelka stále do výroby?

Abych pravdu řekla, věnovat se zákazníkům, řídit celkový chod cukrárny, administrativa, schůzky, to vše je časově velmi náročné. Cukrařině se tedy v současné době věnuji méně, ale o to raději.

Máte stále chuť na sladké, i když jste jím dennodenně obklopena?

Určitě ano, sladké mám pořád ráda a v rámci mé práce ochutnávat výrobky musím.

Máte sama nějaký oblíbený zákusek?

Asi už od dětství je pro mě top větrník.

Na závěr bych chtěla říct, že mám opravdu skvělý kolektiv. Bez mých „holek Madelek“ a rodiny bych to nezvládla. Mám opravdu šikovné cukrářky. Děkuji, že dávají do pečení srdíčko a vyrábí vše s láskou tak, aby naše výrobky všem zákazníkům chutnaly.